SOUHRN: Náročný Dakar, srdnatí Češi

Jubilejní 40. ročník Rallye Dakar se pořadatelům povedl. Byl velmi těžký, nabídl dostatek písečných dun v Peru i Argentině a Češi na něm rozhodně nezklamali. V kategorii kamiónů i aut si v porovnání s loňskem polepšili. Jen nejtěžší třída motorek po těžkém pádu Ondřeje Klymčiwa, po kterém musel na operaci páteře, zůstala za očekáváním.

Celkem devět českých strojů z jednadvaceti na startu se nepropletlo nástrahami dakarské trati. Nejhorším momentem byl těžký pád Ondřeje Klymčiwa už ve třetí etapě, po kterém byl udržován týden v umělém spánku před operací tří krčních obratlů. Teď v nemocnici v Limě čeká na zotavení, které umožní jeho přesun do České republiky. Nepříjemnou nehodu měl také motorkář Milan Engel, kterého přiklopila při pádu motorka. Oproti prvním prognózám se naštěstí českému jezdci nic vážného nestalo. Ale záda ho budou bolet ještě týdny po skončení Dakaru.

„Byl jsem ve stupačkách a z ničeho nic jsem měl kolo nad sebou. Už si jen pamatuji, jak se mi zavřely řídítka, a letěl jsem vzduchem. Nejdřív mě na zemi přimáčkla motorka. Od toho mě hodně bolí záda. Pak jsem znovu letěl vzduchem a pak znovu dopadl na zem. Potom už jsem jen ležel a vydýchával ten hrozný pád,“ popisoval po vyšetření v nemocnici Engel.

Čtyřkolkářka Olga Roučková

Češky při premiéře na Dakaru nadchly

V dakarském konvoji se poprvé v historii objevily Češky na motorce a čtyřkolce. Slavná rallye jim napsala rozdílné osudy. Zatímco motorkářka Gabriela Novotná si při pádu zlomila klíční kost a musela ze závodu odstoupit, čtyřkolkářka Olga Roučková dojela až do cíle celého ročníku. Obě dámy ale doslova oslnily pozitivním přístupem, zarputilostí a odolností. Všiml si toho i Martin Prokop, přestože jel v kategorii aut: „Vybraly si hodně těžký ročník. Mě velmi překvapilo, jak holky byly furt pozitivní. Ty holky se furt smály a měly podle mě lepší náladu než chlapy. Je vidět, že baby vydrží víc.“

Ve čtyřkolkách nejlepší Macháček

Obdivuhodný výkon letos předvedl pětinásobný vítěz této kategorie Josef Macháček. V šedesáti letech skončil mezi (výrazně) mladšími čtyřkolkáři celkově dvanáctý. A to mohl být ještě výš, kdyby celou soutěž nezačal dvouhodinovou penalizací za neprojetý povinný bod na trati. Dakarská legenda v cíli potvrdila, že šlo o její loučení se závodnickou dakarskou kariérou na čtyřkolce. Do cíle do dotáhl i Zdeněk Tůma.

Josef Macháček

Naději ukončila bouračka

Příslibem do budoucna bylo účinkování nové české automobilové posádky Boris Vaculík – Martin Plechatý. Jak sbírala v etapách zkušenosti, začala zajíždět nadprůměrné časy. Vaculík se učil jízdu v hlubokém písku, ale jeho výkony byly podpořeny i úspěšnou autokrosovou minulostí. Škoda, že pro ně Dakar skončil nehodou v Bolívii, po které auto nešlo dostat do cíle etapy.

Na letošní ročník budou určitě chtít zapomenout Tomáš Ouředníček a David Křípal, kteří se protrápili první částí soutěže kvůli mnoha dětským závadám jejich fordu připravovaného společností South Racing. Auto nebylo před Rallye Dakar zajeto a tak to snad ani jinak dopadnout nemohlo. Posádka ale statečně na trati bojovala a dotáhla nakonec svůj „závoďák“ až do cíle.

Prokop šlape na paty továrnám

Martin Prokop v cíli

Přechod Martina Prokopa „s hlavním úvazkem“ od klasické rallye k vytrvalostním závodům se už teď ukazuje jako dobré rozhodnutí. Stejně jako návrat k osvědčené spolupráci s navigátorem Janem Tománkem. Martinův speciál Ford Raptor přezdívaný Shrek patřil k nejrychlejším dakarským autům. A nebýt technických problémů ve druhé části rallye, mohl s ním bojovat o nejlepší pětku aut.

Svítivě oranžový speciál z díly Miroslava Zapeletala, který si Prokop se svým týmem výrazně upravil k obrazu svému, proháněl silnou trojku továrních a polotovárních týmů Peugeot, Toyota a Mini. Sedmé místo v takové konkurenci je ale skvělou vizitkou práce českého týmu s výrazně nižším rozpočtem.

Lopraisův rychlý konec

Už v úvodní peruánské části soutěže opustil závod synovec šestinásobného dakarského vítěze Karla Lopraise. Tatra Jamal Aleše Lopraise při boji s poruchami i náročnými písečnými dunami skončila na boku a v závodě nepokračovala. Loprais si alespoň mohl vychutnat vítězný pocit v úvodní krátké etapě. Svůj vysoký standard opět letos potvrzoval Martin Kolomý. Když mu tatra jede, patří k absolutní truckerské špičce. Jenže naděje českého pilota se opět utopily v sérii závad. Potenciál pro další dakarské ročníky ukázal nováček Martin Šoltys v další tatře. Pod navigátorskou a mentorskou taktovkou legendárního Josefa Kaliny, který byl na své 26. Rallye Dakar, se zlepšoval etapu od etapy. Odměněn byl 12. místem.

Macíkův ročník

Nástup mládí, tak se dá jednoduše charakterizovat páté místo Martina Macíka mladšího s liazem zvaným Franta. Macík má i jako nejmladší pilot v této kategorii dost zkušeností a kvalitní techniku na to, aby se v ní prosadil. Letos to konečně vyšlo. A mohl pomýšlet i výš, v průběhu soutěže byl dokonce třetí. Na kdyby se ale nehraje ani na Rallye Dakar, takže pětka je v tomto případě jedničkou na Macíkově vysvědčení letošního ročníku.

 

Výraznější úspěchy má snad syn slavného otce ještě před sebou. Rád by překonal rekordní čtvrté tátovo místo v kamionech, které je nejlepším výsledkem českých truckerů za deset let závodu v Jižní Americe (čtvrtí byli celkově Martin Macík starší a Aleš Loprais).

„Na to, co se nám všechno stalo v posledních čtyřech dnech rallye, je to úspěch. Ale věřili jsme, opravovali jsme, dojížděli jsme, snažili jsme se to prostě urvat. Dával jsem Frantovi zabrat, jsem spokojený. I když to třetí místo trochu zamrzí. Ale byli jsme prostě třetí jen v půlce Dakaru. Soutěž končí až v cíli,“ hodnotil své účinkování Macík.

Martin Macík

Vavříny bez překvapení

Vítězství KTM v motocyklech, Peugeotu v autech i Kamazu v kamionech byl před startem soutěže nejpravděpodobnější scénář. Nicméně tuhý boj Rakušana Matthiase Walknera a dalších jezdců KTM hlavně se soupeři na hondách přece jen jistým překvapením byl. V autech vystřídal rekordmana v počtu dakarských triumfů a loňského vítěze Francouze Peterhansela jeho týmový kolega Španěl Sainz, který si v cíli vychutnal své druhé vítězství v Rallye Dakar. V kamionech srdnatě bojoval s modrou armádou Kamazů Argentinec Villagra na ivecu, ale ve svém boji byl příliš osamocen na to, aby jim mohl dlouhodobě konkurovat. Pro celkem pohodlné vítězství si tak dojel Rus Nikolaev.

Jak dál?

Povedený 40. ročník nasadil laťku vysoko. Pro rok 2019 se mluví o návratu Chile a o konci Argentiny. Pokud by na dakarské trase zůstalo Peru i Bolívie, a opravdu přibylo Chile, může být jednačtyřicátý ročník už bez mašliček jubilea stejně vzrušující a náročný jako ten letošní. V březnu nám v tom udělá jasno pořadatelská společnost ASO.

Kolomý ve 12. etapě doslova letěl

Češi na Rallye Dakar 2018:

Motorky:

39. Jan Brabec

42. David Pabiška

47. Petr Vlček

68. Jan Veselý

 

Čtyřkolky:

12. Josef Macháček

15. Zdeněk Tůma

26. Olga Roučková

 

Auta:

7. Martin Prokop – Jan Tománek

33. Tomáš Ouředníček – David Křípal

 

Kamiony:

5. Martin Macík – František Tomášek – Michal Mrkva

11. Martin Kiolomý – Jiří Stross – Rostislav Plný

12. Martin Šoltys – Josef Kalina – Tomáš Šikola

Jan Říha

Jako motoristický expert začal pracovat v roce 1994 v redakci Motožurnálu Českého rozhlasu. Později se stal vedoucím jeho motoristické i dopravní redakce (Zelená vlna), které vedl až do jara 2017, kdy přijal nabídku na šéfredaktora webů iSUV, AutoECO a SUV magazínu. Jako reportér se zúčastnil soutěžních expedic Camel trophy 96´ a 97´ na Borneu a v Mongolsku. V roce 2005 se v roli novináře poprvé zúčastnil Rallye Dakar. Od té doby v jejím konvoji nechyběl v žádném z dalších ročníků.

Jan Říha has 99 posts and counting. See all posts by Jan Říha