ROZHOVOR: Prokopa na Dakaru udržela nebesa

Pozdě v noci ze soboty na neděli vyjel na cílovou rampu Rallye Dakar v argentinské Cordóbě Ford Martina Prokopa. Český jezdec sedmým místem vyrovnal historický rekord nejvýše umístěného osobního auta s českým pilotem v soutěži. Jako první to dokázal v roce 2009 Miroslav Zapletal. Co řekl v cíli Martin Prokop?

Tým Martina Prokopa v cíli Rallye Dakar 2018

Plán jste Martine splnil. Chtěl jste být v top ten a jste ještě výš…

Ano, plán jsme splnili. Ale splnili jsme i to, co jsme chtěli. Tedy, že auto je rychlejší, než bylo. Byli jsme soupeřům mnohem blíž. Já jsem šťastný, že ta desítka na nás jen nezbyla, ale že jsme se o ni od prvních metrů rvali. A viděli jsme, že na ni máme. A ten čas, který jsem si nasyslili v Peru, se nám nakonec hodil s těmi technickými potížemi, co nás potom postihly. Tím jsme sice ztratili spoustu hodin, ale zůstávali jsme pořád v desítce. Hratelná dokonce byla pětka, šestka. Ale na Dakaru chybuje každý, nikdo nebyl bez problémů. My jsme možná ve druhé půlce měli ty problémy větší, než bylo zdrávo. Ale jsme tady, to je fantazie!

6. etapa, z Arequipy do La Paz, Foto Florent Gooden DPPI

Já jsem na vás viděl, hlavně v průběhu druhé části soutěže, že už toho máte opravdu plné zuby. Pořadatelé připravili hodně těžký ročník. Cítil jste to tak?

Určitě. Já jsem se snažil vždycky vyloudit nějaký úsměv, ale už to bolelo. Už to nebylo přirozené. Ve druhé půlce už jsem z auta vždycky vystupoval hodně rozlámaný. Nechápu ty kluky a holky na motorkách a čtyřkolkách, jak to mohli dát. Já jsem nemohl v autě, co teprve oni na těch strojích. Neskutečná zabíračka i pro nás v autech. Já toho moc odjetého na Dakaru nemám, ale za mě to zatím bylo to nejhorší a nejtěžší, co jsem zažil.

Připomenu vám etapu s cílem v argentinském Belénu. Tam jste měl obrovské štěstí, protože auto bylo nepojízdné v místě, které bylo vzdálené jen šest kilometrů od výjimečně povolené možnosti servisní asistence u trati. Tam se to lámalo…

5. etapa, Peru, Foto Andre Lavadinho @World

Na Dakaru potřebuje každý štěstí. Tehdy přišlo snad z nebes. To byla úplně neřešitelná situace, nefungoval nám alternátor a auto nejelo. Stát se to kdekoliv jinde, měli jsme průšvih. Neměli jsme lano a trať byla tak těžká, že by stejně tahání na laně bylo víc než nebezpečné. Navíc naše rychlá asistence už byla ze hry. Byl to velký průšvih. To samé při problémech se spojkou, při kterých jsme zůstali viset na nejvyšší duně. V podstatě bokem k duně bez motoru, se zaseknutým rychlostním stupněm. To nemělo řešení. A nebýt tam skvělé party místních motorkářů, tak jsme tam zůstali. Štěstí jsme potřebovali, nakonec jsme ho měli. A já jsem rád, že jsme dostali povolení od Dakaru ten závod dokončit.

Z auta je raketa

Martine, váš Ford Raptor zvaný Shrek budil na Rallye Dakar pozornost. Dokázal jako jediný dlouhodobě konkurovat polotovárním a továrním autům. Ptali se na něj soupeři?

10. etapa, Argentina. Foto Antonin Vincent DPPI

Musím říct, že vyjadřovali respekt, že jsme auto dokázali hodně zlepšit a zrychlit. Bylo vidět, že jsme jim alespoň v částech rychlostních úseků dokázali zatápět, dokonce být někde i rychlejší. Máme na něm pár věcí, které musíme vychytat, aby bylo ještě spolehlivější, ale po úpravách před odjezdem na Dakar to auto zrychlilo, je z něj strašná raketa.

Zeptám se už na další ročník Rallye Dakar. Neměl byste přihlásit do soutěže dvě soutěžní auta? Druhé by vám v případě problémů na trati mohlo pomoct.

Určitě. Ještě tady v Jižní Americe nemáme splněno. Nové mety už jsou ale těžké. Cokoli pod sedmé místo už bude velká dřina. A druhé auto by se do týmu opravdu hodilo. Ze spousty důvodů. Náš tým už je velký, fungující, má dobré vybavení. Snažíme se simulovat podmínky továrního týmu. A bylo by dobré, kdyby naše zázemí mohl využívat i jiný jezdec. Ulevilo by mi to v rozpočtu, ale hlavně bych měl v závodě někoho za sebou. I třeba do půl hodiny, to je jedno, nemusí jet pět minut za mnou. Ale jeho pomoc může být zásadní. Bylo to vidět na toyotách, dneska by v cíli nebyly, kdyby jich nebylo tolik a netahaly se různě z děr a z bláta. A nepůjčovaly si věci. To samé peugeoty. Kdyby nekanibalizovali jedno auto na trati, aby Peterhansel mohl pokračovat, tak taky dneska v cíli není. To je naše velká slabina: být sám v této velké konkurenci. Na tom musím zapracovat, doufám, že se někdo uvolí a bude mi chtít krýt záda.

Martin Prokop při testu svého Raptora

 

Jan Říha

Jako motoristický expert začal pracovat v roce 1994 v redakci Motožurnálu Českého rozhlasu. Později se stal vedoucím jeho motoristické i dopravní redakce (Zelená vlna), které vedl až do jara 2017, kdy přijal nabídku na šéfredaktora webů iSUV, AutoECO a SUV magazínu. Jako reportér se zúčastnil soutěžních expedic Camel trophy 96´ a 97´ na Borneu a v Mongolsku. V roce 2005 se v roli novináře poprvé zúčastnil Rallye Dakar. Od té doby v jejím konvoji nechyběl v žádném z dalších ročníků.

jan-riha has 99 posts and counting.See all posts by jan-riha