Rallye Dakar 2017 – Spanilá jízda Peugeotu

V osobních automobilech vládl celému Dakaru jednoznačně tovární tým Peugeot, jehož převaha byla natolik jasná, že ostatní byli prakticky odsouzeni do role statistů, a bylo otázkou, zda technika vydrží.

Pouze v první speciálce se prosadil Al-Attiyah s Toyotou Hilux, když vyhrál před Ponsem, Romou a Sainzem, ještě v druhé stačil zajet druhý čas za Loebem a pak jeho vystoupení skončilo havárií. Hned v následující etapě přišel Peugeot o Carlose 64 Sainze, v tu chvíli na druhém místě. Jeho hrůzostrašná havárie, při níž šel několikrát přes střechu, obletěla internet. Nutno dodat, že pro posádku bez následků. Zatímco se na čele střídali Peterhansel a Loeb, v jednu chvíli i Despres, tak o čtvrtou příčku se přetahovali Mikko Hirvonen s Mini, Nani Roma a Giniel de Villiers Toyotami. Jako první vypadl ze hry Hirvonen, když v desáté etapě ztratil přes čtyři hodiny, do cíle dojel na 37. místě a propadl se na patnáctou příčku. Jeho nejlepším výsledkem byl druhý čas. V souboji obou Toyot byl nakonec úspěšnější Roma zhruba o půl hodiny. Po celou rallye podával po posádkách s Peugeoty vyrovnané výkony, v průběžném pořadí se pohyboval mezi třetím a pátým místem. V jedné zkoušce zajel druhý čas, dvakrát třetí. Teprve na šestém a sedmém místě dojely vozy MINI řízené Argentincem Orladem Terranovou a Polákem Przygonskim, což je pro X-raid určitě zklamáním, stejně jako smůla Hirvonena.

Letošní Dakar opět ukázal, že v současné době jsou ve výhodě automobily s pohonem jedné nápravy, jako má právě Peugeot, oproti čtyřkolkám, kterým, jak se zdá, pomalu ale jistě „odzvonilo“, minimálně na tratích jaké převládaly letos. Martin Prokop Nejlepšího umístění v osobních automobilech v celé historii Rallye Dakar dosáhl v roce 2009 Miroslav Zapletal, který dojel na fantastickém 7. místě, ale to už bylo v Jižní Americe. Vloni zajel Martin Prokop při své premiéře 14. místo, které letos vylepšil o tři příčky. A nebýt nešťastné hodinové penalizace za neprojetí jednoho kontrolního bodu a zhruba čtyřicetiminutové zapadnutí, potom mohl pomýšlet klidně na sedmou příčku. Ale na „kdyby“ se nehraje. Dvakrát zajel čas v Top10, nejhůře byl 27. v páté speciálce a na jedenácté místo se propracoval z 18. pozice. Do desítky mu chybělo pět minut.

Dost čísel. Vloni jel s pronajatou Toyotou, letos se vydal vlastní cestou, a kde jinde si nechat postavit Ford F150 Raptor než v dřevohostickém Offroadsportu Mirka Zapletala. Jak přiznal po dojezdu, vůz se dodělával ještě v Paraguayi a ladil celou soutěž, tak byl spokojen. „O to emotivnější byl dojezd do cíle, když jsem si znova promítl, co všechno Dakaru předcházelo. Dokonce specialista na motory (všechna kola pohání atmosférický pětilitr Ford Mustang) dokázal navýšit výkon motoru ve velkých nadmořských výškách. Třeba i celou noc pracoval na motoru a auto pak prakticky ze dne na den zrychlovalo. Ford byl dobře připravený, cítil jsem se v něm skvěle, nenechal mě nikdy stát až na jedno zaváhání s hydraulickým systémem, kdy nešly zvednout hydraulické hevery při zapadnutí v písku. Jinak běžné opravy. A v podstatě není třeba auto nijak zásadně předělávat, má určitě svůj potenciál. Jel jsem třeba dvě stě kilometrů za miníkem a neujel mně, Toyota mě třeba ujela, ale dojel jsem ji zase v zatáčkách. Peugeoty – to je ale jiná liga. Se čtyřkolkami můžete dělat, co chcete a stejně jim nestačíte. V řečišti jedete na plný plyn a Loeb se kolem vás jen přežene a už ho nevidíte. To samé na roletě, kterou jen přeletí. Přežehlil mě, jako kdybych tam nebyl. To je vám pak smutno. Peugeot má o nějakých 15 km/h větší maximálku a je o 600 kg lehčí. Kdybych dojel třeba osmnáctý, tak bych možná uvažoval jinak. Potřebujeme zlepšit výkon ve vyšších otáčkách, zapracovat na aerodynamice právě kvůli zvýšení rychlosti, zlepšit chlazení, aby nedocházelo k přehřívání v bahnitých úsecích, změnit vyváženost. Vloni jsem pořádně nevěděl, jak s autem jet, šetřil jsem ho, offroad byl pro mě velkou neznámou. Teď auto nešetřím, projedu strže, schody, auto dokáže přežít všechno, jak je bytelné. Ale jsou stále terény, kde ještě nestíhám.“

Pro soutěž si vybral Rakušanku Ilku Minor se zkušenostmi ze světových rallye, ale na Dakaru byla nováčkem a o jejích chybách se vyjádřil jako gentleman a neshodil ji. „Nechci tvrdit, že by byla strůjcem horšího výsledku. Letošní Dakar byl z mého pohledu hodně zákeřný. Na trase snad bloudili skoro všichni včetně těch nejzkušenějších profíků. Jde pak o to, jak rychle kdo dokáže najít správné řešení. Nám to trvalo déle, protože chyběla právě ta zkušenost. Profík najde řešení třeba podle stop. My jsme navíc minuli o dvě stě metrů jeden bod, což stálo hodinovou penalizaci. Na to ale přijdete až u dalšího bodu. Stalo se to za úzkým kaňonem, což by znamenalo otočit se a jet proti ostatním. To jsem ale nechtěl riskovat. Emoce vám v tomto případě nepomůžou, co s tím zmůžu? Nic.“ to jsou slova Martina Prokopa, který má v plánu vyrazit ještě do některé z pouštních rallye.

Jindřich Lasík

Celý profesní život se věnuje motorismu, první články společně s vlastními fotografiemi publikoval v sedmdesátých letech v časopisu Motoristická současnost. Velkou novinářskou školu získal v odborném měsíčníku Automobil pod vedením Ing. Milana Jozífa. Byl prvním šéfredaktorem časopisu Auto Tip, dva roky vydával časopis Autosport, patnáct let až do současnosti působí v časopisu OffROAD, dnes SUV magazín.

Jindřich Lasík has 14 posts and counting. See all posts by Jindřich Lasík