Expedice Mitsubishi Rumunsko 2017 – Den pátý

Poznávací výlet po rumunských přehradách předznamenal návštěvu města Kluž, které dopravou připomínalo spíš Itálii. Ochutnali jsme místní pečivo, navštívili starý solný důl a poobědvali lokální kebab. Mitsubishi L200 prošlo silničním testem, ale neminula ho ani bahenní lázeň. 

Expediční speciály Mitsubishi

Prosakující přehrady

Vodní nádrž zadržuje přehrada

Silný vítr nám přichystal poměrně nepříjemné chladné ráno, ale my jsme nad přírodními vlivy vyhráli pomocí nezávislého topení Webasto. Nicméně ani spaní v autostanu bez topení nedělalo členům posádky problémy, stačí mít kvalitní spací pytel. Usedli jsme opět do Mitsubishi L200 a řádně ho vyzkoušeli na silnici a v lehkém terénu. Naše první kilometry směřovaly k rumunským přehradám, na kterých byly znát jejich odsloužené roky. Prosakující vlhkost naznačovala, kde má voda největší tlak. Po pár kilometrech jsme narazili na druhou přehradu a celá výprava se přesunovala směrem k městu Kluž.

Jako v Itálii

Doprava ve městě je poměrně chaotická, trochu jako v Itálii. Místní tak nějak neřešili jízdní pruhy, případně rychlostní limity. Kolikrát bylo nutné uplatnit právo většího a silnějšího, což s naším autoparkem nebyl problém. Ani policejní složky jezdící ve starých Daciích Logan nevyvolávaly příliš respektu. Na benzínové stanici jsme doplnili vodu i palivo. Nafta tady stojí 30 korun a její kvalita není valná. Cestou jsme také navštívili místní pekárnu a okusili zdejší specialitu. Velký skořicový preclík chutnal jako mokrý rohlík s cukrem. Když jsme opustili hranice města, vyhýbali jsme se po cestě výmolům a pokračovali k solnému dolu Turda.

Starý solný důl

Původní vybavení dolu

Zaparkovali jsme na poloprázdném parkovišti a šli prozkoumat solný důl Turda. První známky těžby se objevují zhruba před 2000 lety. Vstoupili jsme dovnitř a okolní teplota rázem spadla na 12 stupňů Celsia. Kilometr dlouhá chodba byla lemována odbočkami do různých místností. Naše kroky směřovaly k odbočce číslo 7, která vedla do místnosti číslo 10 a 11. Desítka ukrývala vyhlídkové ruské kolo, obchod se suvenýry, sportovní areál, kulečníkové stoly a schodiště k jezeru. Dolů jste mohli buď výtahem, na který byla samozřejmě fronta, anebo po strmých schodech. Abyste se podívali k jezeru, bylo nutné si vystát dvacetiminutovou frontu a klesat dalších 40 metrů po schodech. Odměnou nám byl pohled na důlní jezero, po kterém se můžete svézt na lodičkách. Po svižném výstupu nahoru jsme se odměnili místním kebabem, složeným ze zelí, majonézy, kečupu, hranolek, rajčat a kuřecího masa.

Pryč od civilizace

Opustili jsme civilizaci a polykali kilometry směrem k transfagarašské magistrále. Hlavní vlnitá silnice byla asfaltová, většina vedlejších šotolinová. Občas jsme museli dokonce připojit redukční převodovku a překonávat náročný terén. L200 se dnes opět osvědčila jako spolehlivý terénní společník, ačkoli jsme se museli víc spřátelit s manuální převodovkou. S aktivní redukcí při řazení druhého a třetího rychlostního stupně musíte chvilku počkat, pokud budete moc rychlí, uslyšíte škrtnutí ozubených kol v převodovce.

Pohled na jezero

Transfagarašská magistrála na dohled

Na silnici je pick-up příjemný partner, šest rychlostních stupňů společně se čtyřválcovým turbodieselem a expediční výbavou znamenají velmi slušnou spotřebu 8-10 litrů nafty na sto kilometrů. Pohodlná cestovní rychlost se pohybuje kolem 110 km/h s přijatelnou hladinou okolního hluku. Mimo asfaltové silnice jsme s L200 okusili blátivé lázně, kde opět zapracovaly pneumatiky na výbornou. Necelých dvacet kilometrů před nájezdem na Fagaraš jsme si našli tábořiště nedaleko silnice, kde naše auta obklopila smečka pasteveckých psů, naštěstí těch hodných.

Jan Majurník

Jako jediný důstojný dopravní prostředek uznává automobil jakéhokoliv druhu. Už od získání řidičského průkazu se začal podílet na tvorbě článků a videí s motoristickou tématikou. Miluje alternativní pohony, elektromobily, pickupy, nejmodernější asistenční systémy a cestování po Evropě v různých autech. Jeho specialitou jsou i domácí ruské vozy a různé speciály do extrémních podmínek.

Jan Majurník has 215 posts and counting. See all posts by Jan Majurník