Expedice Mitsubishi Rumunsko 2017 – Den čtvrtý

Po deštivé noci jsme překonávali kaluže a navštívili místní jeskyni. Naše cestování lemovaly okolní vesničky se zvířaty a obydlí místních. V rukou jsme svírali volant Pajera. Asfaltové silnice střídaly nasypané kamení, tak jsme i my střídavě připojovali přední pohon a redukci. Nakonec jsme se utábořili nedalo vesnice, kde foukal silný vítr.

Ovce byly všude kolem

Cestou necestou

Rumunské jezero nám poskytlo očistu

Minulou deštivou noc jsme strávili u jezera, které se stalo naší ranní koupelnou. Déšť se střídal s polojasnem a my se mohli konečně řádně osvěžit. Ačkoli pršelo, vykoupat se šli nakonec téměř všichni členové výpravy. Po pár kilometrech jsme zastavili a šli se podívat na jezero z výšky. Dnes nás čekalo poznání rumunských silnic – nesilnic. Směřovali jsme dále na východ a náhle asfaltová cesta skončila. Přiřadili jsme pohon 4×4 a po chvíli redukci. Lesní cesty byly propleteny velkými loužemi, takže při jejich projetí létala voda všude kolem. Dojeli jsme na první cílové místo nedaleko jeskyně.

Venkovský život

Vchod do jeskyně

Zaparkovali jsme auta, obuli pevné boty a vyrazili pěšky půl kilometrovým srázem k jeskyni. Přeskákali jsme několik kmenů, přebrodili potok a vstoupili do vápencové jeskyně. Nakonec jsme usoudili, že vlastně není nikterak zajímavá, ale uvítali jsme příjemnou pěší změnu. Po obědě nás čekala cesta přes rumunský venkov. Míjeli jsme pastevecké psy, tažné koně, krávy a ovce. Místní se na nás smáli a mávali nám, což jsme s radostí opětovali. Přestože Rumunsko je zemí Evropské unie, zdejší venkov je někde hodně zaostalý. Počínaje autoparkem skládajícím se více méně ze starých Opelů a Dacií, přes mnohdy primitivní obydlí, až po otrhané oblečení místních.

Motor Pajera na výbornou

V rukou jsme svírali volant Pajera, které se na silnici chová celkem poslušně, až na výraznou nedotáčivost. Automatické převodovce vytýkáme fakt, že po uvolnění pedálu plynu nebrzdí motorem ani na manuální režim, to dost zvyšuje nároky na brzdění. Pochvalu si zaslouží motor, kterému stačí zhruba 2000 otáček za minutu ke svižnému rozhýbání Pajera, které bez posádky a věcí váží přes 2200 kg. Co se týče spotřeby paliva, drží se Pajero ve zvýšené zátěži kolem 15 litrů nafty na sto kilometrů. L200 s manuální převodovkou mezi 10-12 litry na sto kilometrů.

Pajero překonává vodu

Nepříznivé podmínky

Zítra bychom měli dosáhnout Transfargaše a ochutnat místní kuchyni. Po cestě jsme se přesvědčili, že i ve vesnickém obchodě se dají nakoupit zásoby na několik dní za rozumné peníze. Dorazili jsme k tábořišti několik kilometrů od nejbližší vesnice. Večer a noc nám kazil silný vítr i studený vzduch odpovídající vysoké nadmořské výšce. Díky pevnému autostanu byl ale náš spánek prozatím pokaždé pohodlný.

 

Jan Majurník

Jako jediný důstojný dopravní prostředek uznává automobil jakéhokoliv druhu. Už od získání řidičského průkazu se začal podílet na tvorbě článků a videí s motoristickou tématikou. Miluje alternativní pohony, elektromobily, pickupy, nejmodernější asistenční systémy a cestování po Evropě v různých autech. Jeho specialitou jsou i domácí ruské vozy a různé speciály do extrémních podmínek.

Jan Majurník has 204 posts and counting. See all posts by Jan Majurník